MISIE A TY
30. 4. 2009
Je tolik otázek, které mě napadají. Musím si odpovědět a pak podle toho i jednat. Dovol mi zeptat se i tebe. Otázky jsou dobré, utřídí téma. A odpovědi nás samotné často překvapí.
Co je pro tebe osobně misie?
Zajímáš se o misii?
Je to pro tebe, když se řekne misie, představa několika dnů, měsíců někde jinde? Nebo je pro tebe misie něco navždy, napořád?
Co si myslíš o misionářích?
O těch např. amerických, kteří jsou dlouhodobě tady v naší zemi?
A co si myslíš o českých a moravských misionářích, kteří naopak z naší země šli na misie?
Investuješ do misie? Investuješ ve víře, že misie má smysl, nebo jen, aby tě neobtěžovalo svědomí?
Jsi ochoten jít na misii?
Jsi ochoten zasít své děti do misie nebo jim to budeš rozmlouvat, aby si to pořádně rozmysleli.
Je pro tebe misie jen aktivitou církve?
Jaké máš důvody na misii jít?
A jaké máš důvody na misii nejít?
Napadá mě tolik otázek i pro to, že v poslední době mám možnost slyšet přímé reakce křesťanů. Jedna sestra mi řekla, že kázání evangelia to jí tak moc nebere. Jí bere, když se v církvi mluví o posvěcení a o svatosti, to jí hoří srdce. Hm a k čemu se tedy posvěcuje a je stále svatější? Podle Jan 17.17 a 18 po posvěcení následuje vyslání do světa. Jiná sestra mi říkala, že až půjdem na misie, že bychom tam mohli pracovat, abychom si na živobytí vydělali. Ano to děláme tady. Práci a misii dohromady a je to velmi náročné. Navíc pracovní povolení v jiných zemích je velká komplikace a misionáři tam jedou s naprosto jiným cílem, než v zemi pracovat. Někteří misionáři v cizích zemích pracují za výdělek, někteří ne. Taky jsem tolikrát slyšela, až bude probuzení budou z naší země vycházet misionáři. Až bude po vytržení bude evangelium zvěstováno nadpřirozeně. A vlastně i teď Bůh může dát evangelium nezasaženým národům nadpřirozeně svým všemohoucím Duchem svatým. Tak co bys tam chodil? Co po nás chceš? Proč o tom mluvíš? Taky jste slyšeli podobné výmluvy a omluvy a rozmluvy a domluvy?
William Carey slavný anglický misionář v 18. století začal hořet pro zvěstování evangelia pohanům. Byl to prostý švec, ale měl mimořádný talent na jazyky. Byl kazatelem, učitelem, vedl sbor, a měl početnou rodinu. Zajímal se o zeměpis, maloval si mapy a byl šokovaný čísly. 76% lidstva nezná evangelium. 1700 let po Kristu ¾ lidstva jsou pohané. Na jednom setkání baptistických kazatelů měl navrhnout téma diskuze. Začal mluvit o tom, zda se velké poslání apoštolů vztahuje na všechny kazatele. Okamžitě ho starší bratr křesťan okřikl. „Bude-li Bůh chtít zachránit pohany, nebude se o tom radit s vámi, nebo se mnou.“ Konec diskuze. (doporučuji autor Sam Wellman název knihy William Carey. Vydal Stefanos)
I dnes se setkávám s podobnými postoji. Jen jsou kulantněji vyřčeny. Před 2 roky jsme byli na setkání mládeže v jednom menším venkovském sboru. Zeptali jsme se, co ti mladí lidé dělají pro misii. Bylo to, jako kdybychom tam hodili granát. Jeden mladý křesťan se hájil, že na misii nemusí na druhý konec světa, ale může dělat misii ve vedlejší vesnici. „ to ano, a už jsi tam na misii byl, v té vedlejší vesnici?“ Cítila jsem se trapně a provinile, že jsem se pak omlouvala pastorovi, že jsme jeho mladým ovečkám šlápli na malíčky a způsobili tak pozdvižení „na mládeži“ .
Někteří křesťané si myslí, že misie to je taková dlouhodobá dobrodružná dovolená. Takový výstřelek dobrodružné povahy. Jiní křesťané se na misionáře dívají jako na křesťanské kamikadze. Všechno opustí a jdou. Pomysleli vůbec na toto a tamto? Co budou dělat až…? A nejsou misionáři staromódní zaležitostí minulých století? A misionáři jsou trochu divní. Pořád jenom lidi burcují k misii. Nechodí do zaměstnání, ale potřebují peníze. Nechodí do naší církve každou neděli, ale jen jednou za čas napíšou. A to co oni prožívají je nám tak vzdálené. Někteří křesťané si dokonce myslí, že je to vlastně nevhodné jít do jiné kultury a přinést jiným národům křesťanství, vždy´t oni mají své své náboženství a jsou spokojení.
A proč lidem na druhém konci světa neposlouží místní křesťané? To nevím, ale všimla jsem si, že když se v nějaké české církvi zeptáš, jestli pořádají evangelizace v okolí církve, nebo jestli bratři a sestry z malé venkovské církve už byli s evangeliem a pozváním do církve ve vedlejší vesnici, většinou se na tebe podívají jako na provokatéra. Proč by to dělali? Oni se přece za lidi „ve světě“ modlí a modlí a modlí. A když tedy jdeš a zvěstuješ veřejně evangelium v té vedlejší vesnici má ona církev pocit, že jim lezeš do zelí a navíc vůbec nemohou souhlasit se způsobem jak to děláš. Takže proč tisícům kmenům, které ještě neslyšeli evangelium neposlouží místní křesťané nevím, ale asi to bude podobné jako u nás doma.
Podle wyclifových překladatelů Bible je na světě 6 909 jazyků a z toho do 4459 jazyků není přeložená Bible, ani Nový zákon. Čísla jsou stále šokující, že? Dnes v době počítačů, internetu a úžasných technických vymožeností. Proč tolik národů, velkých nebo malých nebo i vymírajících kmenů nemá Písmo?. Víš, že je stále mnoho kmenů, kteří ještě žijí nedotčeni civilizací a ještě nikdy k nim nepronikli jiní lidé?
O co se zajímá dnešní církev? O posvěcení? Budování charakteru? O prosperitu? O duchovní dary? O studium historie křesťanství? O budovy? O tituly? Pastor, prorok, evangelista, učitel, apoštol, biskup, nadbiskup, kardinál. Aby fungovala církev. Katolická, pravoslavná, evangelická, letniční, tradiční nebo netradiční, jen aby se zachovala čistota učení a poznání a tradice atd. Je zajímavé, že prvotní církev neměla k dispozici Nový zákon tak, jak ho známe my. Začala úplně nová éra v historii lidstva a zpočátku nebyl žádný psaný manuál. Jen ústní podání svědků a spoustu dohadování ohledně nového učení, každý si to vykládal tak trochu po svém. A když prvotní církev v údivu zjistila, že Bůh chce spasit i pohany a dokonce i jim pohanům dal dar Ducha svatého, nastali dohady ohledně nového učení a obřízky atd. A přesto, misijní úsilí prvotní církve, to že křesťané opouštěli své domy, majetky, podnikání, pokládali za evangelium své životy a umírali mučednickou smrtí, misie jako smysl a účel církve, to je v dnešní církvi okrajová záležitost. Misie, to je celý nový zákon. To je Jan 3,16, to je Mt 22,37 a 39 to je Jan 17,18 a všechny ostatní evangelia, skutky i Pavlovy listy.
A tak stále tolik vzácných duší, tolik vzácných lidí, kteří mají v Božích očích STEJNOU hodnotu jako ty nebo já, čeká na poselství o záchraně, o naději, o životě. Čeká na nový zákon na svou Bibli. Bůh si vždy tady na zemi používá člověka. Bůh tě potřebuje. On nehledá duchovní supermany, supermany víry, dokonce ani není důležité, z které jsi denominace. Jestli říkáš, že miluješ Boha, pak tedy miluješ lidi. POZOR! Ne jen některé milé bratry a sestry z tvé církve, ale VŠECHNY lidi.
Každý ví, že velké vzdálenosti, nedostupné krajiny, nepohodlí ani jazyková bariéra nikdy neodradili obchodníky. Co tedy odrazuje křesťany od misijního polsání? Nebo jinak. Co uspokojuje křesťany v církvi, která nekáže evangelium a nenaplňuje misijní poslání? Úžasné společenství? Sláva ve chvalách? Mocné kázání? Projevy Ducha svatého? Posvěcování se? Proto jsme tady na zemi?
John Wesley prvním metodistům říkal:“Máte na zemi jedinou povinost, zachraňovat duše“ J.L.Ewen řekl: „Dokud jsou milony lidí bez Božího slova a poznání Ježíše Krista, je pro mne nemožné věnovat svůj čas a energii těm, kdo mají obojí.“
Zajímáš se o misii?